Sama jsem se musela vzdát své milované a společensky ceněné práce proto, abych se stala opatrovnicí své těžce zdravotně postižené, silně slabozraké maminky a částečně i manželovy maminky, postižené mozkovou atrofií. Ocitla jsem se, zcela na tuto situaci nepřipravena, bez nároku na vlastní život a soukromí. Uzavírala jsem se čím dál víc do sebe. Situace na první pohled neměla řešení.Až jednoho dne jsem slyšela v rozhlase povídání o soutěži Eurobabička 2010. Bylo to příjemné povídání plné optimismu, přátelské a povzbudivé atmosféry. Najednou jsem si uvědomila, že tento pořad ve mně probudil touhu po změně. Touhu se opět hezky obléci, učesat se a namalovat, touhu uhájit si prostor pro sebe, chuť poznat se s jinými aktivními a veselými babičkami, které si i ve svém věku dokážou vychutnat život, byť se třeba, stejně jako já, potýkají s životními problémy. A za tuto proměnu Vám a soutěži Eurobabička 2010 ze srdce děkuji.Jistě každá z nás musela najít kus odvahy, aby se přihlásila. Byly jsme jemně přinuceny zrekapitulovat svůj život, abychom mohly popsat, co jsme v životě dokázaly. Věřím, že už to v nás probudilo pocit uvědomění si vlastního „já“.I zde beze sporu platí to krásné heslo: „Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se!“Už jen to zaslání přihlášky stálo za to.
Díky Vám víme, že soutěž má smysl
Ráda bych Vám poděkovala za to, že soutěž pro nás, zralé ženy, organizujete.
Pravděpodobně si mnohá z nás po odchodu do důchodu prožila ty zvláštní pocity jakési prázdnoty a osamělosti, související s odchodem ze zaměstnání.
Sama jsem se musela vzdát své milované a společensky ceněné práce proto, abych se stala opatrovnicí své těžce zdravotně postižené, silně slabozraké maminky a částečně i manželovy maminky, postižené mozkovou atrofií. Ocitla jsem se, zcela na tuto situaci nepřipravena, bez nároku na vlastní život a soukromí. Uzavírala jsem se čím dál víc do sebe. Situace na první pohled neměla řešení.
Až jednoho dne jsem slyšela v rozhlase povídání o soutěži Eurobabička 2010. Bylo to příjemné povídání plné optimismu, přátelské a povzbudivé atmosféry. Najednou jsem si uvědomila, že tento pořad ve mně probudil touhu po změně. Touhu se opět hezky obléci, učesat se a namalovat, touhu uhájit si prostor pro sebe, chuť poznat se s jinými aktivními a veselými babičkami, které si i ve svém věku dokážou vychutnat život, byť se třeba, stejně jako já, potýkají s životními problémy. A za tuto proměnu Vám a soutěži Eurobabička 2010 ze srdce děkuji.
Jistě každá z nás musela najít kus odvahy, aby se přihlásila. Byly jsme jemně přinuceny zrekapitulovat svůj život, abychom mohly popsat, co jsme v životě dokázaly. Věřím, že už to v nás probudilo pocit uvědomění si vlastního „já“.
I zde beze sporu platí to krásné heslo: „Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se!“
Už jen to zaslání přihlášky stálo za to.
Děkuji Vám za nás za všechny.
Jana Bělská
Dopis od paní Jany mě opravdu dojmul a musím říci že i pomohl k tomu, abych se nad sebou zamyslela a něco se sebou udělala. Napsáno je to krásně, s citem a přesně vykresluje pocity důchodového věku.
Díky
B.
Pani Terezke Kornošovej-Szabovej veľmi fandím,je to veľmi dobrá nominácia a verím,že sama pred porotou výborne obstojí.Je to veľmi čestná,spravodlivá,žičlivá a charakterná žena.No proste babička na správnom mieste.Poznám ju dostatočne dlho,aby som jej mohol dať takéto vyznanie.S úctou k nej Ing.Igor Schmidt
Pravdivé !!! Je na tom stejně většina z nás. Proto děkujeme za tuto soutěž, máme se na co těšit a zdravíme paní Bělskou.